Německý export v březnu meziměsíčně klesl o 11,8 procenta, což je nejvíce od roku 1990, kdy se začala statistika vést. Vlivem pandemie se snížila poptávka po zboží největší evropské ekonomiky. Oznámil to v pátek německý statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles vývozu o pět procent.
Dovoz se v březnu meziměsíčně snížil o 5,1 procenta. Analytici prognózovali snížení o čtyři procenta. Obchodní přebytek Německa se snížil na 12,8 miliardy eur (514,7 miliardy korun) z únorových 21,4 miliardy eur. Analytici počítali s poklesem na 18,9 miliardy eur.
Německá spolková vláda očekává, že ekonomika země, tradičně závislá na exportu, letos vykáže propad o 6,3 procenta, a to navzdory záchrannému balíčku 750 miliard eur. Byl by to nejhorší pokles od druhé světové války.
Oživení hospodářství bude podle ekonomů pomalé a bude do značné míry záviset na tom, jak rychle se hospodářsky vzchopí evropští sousedé Německa a další obchodní partneři jako Čí..

Epidemie koronaviru zastavila hospodářský život Evropy a jednotlivé země přispěchaly s balíčky opatření, kterými se snaží zasaženým ekonomikám pomoci. To ale dalo podnět polemikám mezi ekonomy a politiky, zda jsou desítky miliard eur z kapes daňových poplatníků vynaložené správně.
Jak by měl stát nejlépe pomoci? Měla by pomoc jít všem postiženým firmám, nebo jen některým? Mělo by se zestátňovat? Jak přijít s pomocí rychle a jednoduše, ale zároveň nerozdávat peníze i těm, kdo krizi využijí jako výmluvu pro své špatné hospodaření?
Ekonom Lubor Lacina, který zkoumá otázky evropské hospodářské integrace na Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně, říká, že stát by neměl firmám pomáhat vůbec. Podle něj státní peníze oslabují očistný proces, který každá krize přináší. „Spotřebitelé a domácnosti sami rozhodnou, jaké zboží a typy služeb preferují. Během krize si lidé mohou více uvědomit, co je 'zbytné', a naopak začít dávat přednost jiným výrobkům a službá..