Izraelská laboratoř oznámila, že je blízko vytvoření vakcíny proti koronaviru. Testy ale mohou trvat i více než rok

Výzkumníci z izraelského Institutu pro biologický výzkum udělali významný posun v porozumění novému koronaviru Covid-19. Podle tamního webu Haaretz.com v nejbližších dnech institut oznámí, že dokončil i vývoj vakcíny pro tento druh viru. Než se však dostane látka k pacientům, musí projít ještě dlouhou řadou předklinických a klinických testů.
Podle zdrojů z lékařského prostředí se mělo vědcům podařit porozumět biologickému mechanismu a také vlastnostem tohoto viru. Už by také mělo být jasné, jak dobře funguje tvorba protilátek v tělech těch, kteří už se virem nakazili.
Ministerstvo obrany, se kterým ústav úzce spolupracuje, ale uvedlo, že v tomto zařízení zatím k žádnému objevu nedošlo. „Práce ústavu probíhá podle daného pracovního plánu. Pokud dojde k nějakému zásadnímu posunu, bude to oznámeno standardní cestou,“ uvedl pro web resort. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, jehož úřad na ústav dohlíží, nařídil, aby se toto zařízení od 1. února věnovalo vývoji..

Stavební produkce v lednu meziročně vzrostla o šest procent, pomohlo i teplé počasí

Stavební produkce v lednu meziročně vzrostla o šest procent, meziměsíčně byla po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 3,3 procenta. Informoval o tom ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). Výroba v pozemním stavitelství se ve srovnání se stejným měsícem minulého roku zvýšila o 3,3 procenta, produkce inženýrského stavitelství vzrostla meziročně o 18,9 procenta.
„Lednová stavební produkce zaznamenala meziroční i meziměsíční růst. Tahounem bylo inženýrské stavitelství téměř s pětinovým nárůstem. K dobrému výsledku zčásti přispělo teplé počasí a málo srážek,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Stavební úřady vydaly v lednu 6894 stavebních povolení, meziročně o 13,4 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 36 miliard korun, proti loňskému lednu vzrostla o 16,6 procenta.
Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o šest procent na 2965, naopak počet dokončených bytů klesl o 0,6 procenta, dostavěno jich ..

Na pražských brownfieldech by mohlo vzniknout bydlení pro desítky tisíc lidí, tvrdí šéf IPR Boháč

Během následujících dvaceti let by mohlo na pražských brownfieldech vyrůst bydlení pro desetitisíce lidí. Ve druhé části rozhovoru pro HN to tvrdí ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Ondřej Boháč. Stavba na brownfieldech a s tím spojené hustější zalidnění města by podle něj mohly přispět k lepšímu hospodaření metropole. „Dělali jsme studie, které ukázaly, že člověk žijící v centru je kvůli sdílení nákladů a infrastruktury pro Prahu asi třináctkrát levnější než jedinec bydlící na okraji města,“ říká.
V první části rozhovoru Boháč zmínil například, že současná pravidla komplikují přípravu Metropolitního plánu. Materiál, podle nějž se má řídit budoucí výstavba, Praha připravuje už od roku 2012. Platit by měl začít v roce 2023. „Reálně se na plánu pracuje osm let. Z toho ta fáze, kde měla vliv čistě samospráva, trvala tři roky. Od té doby jsme v takovém mixu státní správy a samosprávy bez jasně definované odpovědnosti jednotlivých aktérů. To je šílen..

Každá epidemie jednou skončí. A co budete dělat pak?

Moje babička říkávala: „Všechno zlý je k něčemu dobrý!“ Možná i ta vaše.
Chápu, většina lidí teď vidí bezprostřední denní problémy, zavřené školy, zrušené akce, hrozící karantény, a protože je košile bližší než kabát, má jen málokdo náladu přemýšlet dnes o tom, co bude v květnu.
Proč v květnu? No, je velmi pravděpodobné, že v květnu bude aktuální covidová epidemie už doznívat a dočasně zatuhlá ekonomika se začne znovu rozhýbávat. A pak se teprve ukáže, kdo se nechal semlít a kdo se naopak připravoval i v těžkých časech.
Zkušení manažeři vědí, že každá krize jednou skončí a že nejlepší, co mohou udělat, je využít ji k přípravě a zocelení vlastní firmy, pokud to jde. Třeba nabrat nové schopné zaměstnance, kteří se najednou objeví na pracovním trhu, nebo se zbavit těch, již nejsou pro firmu stoprocentním přínosem. Zkrátka je důležité nezabřednout v dnešních starostech, ale podívat se na to, co budeme dělat potom.
Současná epidemie (pardon, už pandemie) je plná př..

Státní pomoc v čase nákazy

Vláda se rozhodla pomoci podnikatelům i zaměstnancům, jejichž práci ovlivňují ochranná opatření proti šíření koronaviru. Část pomoci už je schválena, o dalších návrzích se jedná. Živnostníci se zatím na pomoc státu spolehnout nemohou.

Pomoc firmám vyjde na 19 miliard, říká Maláčová

Kvůli epidemii koronaviru prořídly českým firmám řady zaměstnanců. Část lidí je v karanténě, po návratu z nákazou nejvíce zasažených zemí. Do práce nechodí ani rodiče, jejichž děti jsou doma kvůli plošnému zrušení výuky ve školách. Jaký dopad bude mít šířící se virus na ekonomiku, zatím nelze vyčíslit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) podnikům a jejich zaměstnancům slibuje pomoc.

ČNB chtěla po Babišovi silnější pravomoci ohledně hypoték. Místo toho se řešil hlavně koronavirus

Od jednání s premiérem Andrejem Babišem si ČNB slibovala, že ho přesvědčí o nutnosti silnějších nástrojů na regulaci hypoték. Na brífinku pro novináře se ale ukázalo, že tyto naděje byly plané. Místo zásadního tématu pro centrální banku se vše stočilo k věci, která je pro šéfa hnutí ANO mediálně důležitější − k boji s epidemií koronaviru.
Babiš ve středu navštívil centrálu ČNB na pražských Příkopech, kde se sešel s guvernérem Jiřím Rusnokem a obědval se členy bankovní rady. Setkání se účastnila i ministryně financí Alena Schillerová a místopředseda vlády Karel Havlíček. Původně bylo naplánováno v návaznosti na Babišovy výroky z února, kdy kritizoval banky za údajně přehnanou obezřetnost při udělování hypoték. A také ČNB za příliš vysoké úrokové sazby.
Premiér a guvernér v nesouladu ČNB chtěla jednání využít k vyjasnění postojů a k lobbování za podporu nového zákona o centrální bance. Současný návrh zákona by dal centrální bance do ruky tvrdé pravomoci, díky nimž..

Virus ukáže, jak umí školy učit na dálku. Laboratoře ale budou studentům chybět

Statisíce českých žáků a studentů se přesouvají z lavic na internet. Kvůli epidemii koronaviru nebudou několik týdnů chodit do školy, a učitelé proto hledají, jak zameškané hodiny nahradit dálkově. Výukové materiá­ly chtějí začít rozesílat co nejdříve. Využívat budou i komunikační kanály, jako jsou Skype či Messenger, tedy programy, přes které je možné volat, psát zprávy nebo pořádat videohovory. Docházku do škol zrušila od včerejšího dne vláda.

Vláda chystá úlevy pro živnostníky kvůli koronaviru. Čeká, že kvůli pandemii přijdou o desítky miliard

Menší podnikatelé a živnostníci budou moci finančním úřadům zaplatit daň z příjmů za loňský rok až na začátku července, tedy o tři měsíce později, než je běžný termín. Od berních úředníků jim za to nebudou hrozit žádné pokuty. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že tak chce drobným podnikatelům ulevit ve chvíli, kdy firmy po celém Česku začínají výrazně pociťovat dopady pandemie nového koronaviru.
Podniky aktuálně přicházejí o řadu svých zaměstnanců, kteří jsou buď v karanténě, nebo se doma starají o děti. Některým firmám navíc začínají docházet součástky vyrobené v Číně a hrozí, že budou muset brzy omezit výrobu. Hospodářská komora, která v Česku zastupuje okolo 16 tisíc podnikatelů, odhaduje, že kvůli koronaviru přijdou až o desítky miliard korun.
Související Dnes Firmy potřebují na mzdy kvůli koronaviru finanční injekci, říká Maláčová. Pomoc spočítala na 19 miliard korun Dnes rozhovor Na minis..

Živnostník, první oběť koronaviru

Podnikatelům, těm je hej. Neplatí daně ani pořádné odvody na sociální zabezpečení, takže se vezou se systémem a všichni ostatní na ně doplácejí. Od dob, kdy exministr průmyslu Jan Mládek označil živnostníky za parazity, se myšlení politiků a bohužel ani mnoha občanů příliš nezměnilo. Epidemie nemoci Covid-19 ale ukazuje, jak je toto myšlení pomýlené a jak křehké je ve skutečnosti postavení podnikatelů. A také to, jak je vlastně stát extrémně nevstřícný vůči této skupině obyvatel.