Půl roku čekání. Plicní ventilátory z ČVUT získají povolení, slíbil Prymula

Přes 14 milionů korun během pouhých 16 hodin věnovali Češi letos v dubnu na výrobu unikátního plicního ventilátoru CoroVent pro boj s koronavirem. Jenže přístroje, které vyvinuli vědci Českého vysokého učení technického a smontovala je třebíčská firma MICo, již půl roku stojí ve skladech. Stát o jejich převzetí neměl zájem. Až nyní by se ze skladů mohly dostat ke zdravotníkům. Od středy si je mohou od ČVUT objednávat tuzemské nemocnice. Dohodli se na tom ministerstvo zdravotnictví s rektorem školy Vojtěchem Petráčkem.

Petr Kellner převzal Novu a další televize. Je to jen byznys, ujišťuje

Didier Stoessel, bývalý bankéř se zkušenostmi nejen z oblasti mezinárodních financí, ale i z televizního byznysu, povede pro nejbohatšího Čecha Petra Kellnera jeho nově získanou skupinu středoevropských televizí. Kellnerova PPF včera dokončila svoji nejdůležitější letošní investici − převzala mediální skupinu CME, jejíž součástí je i česká TV Nova.

Jak zabrzdit virus

Pokud se nepodaří výrazněji zpomalit šíření epidemie, nejpříznivější ze scénářů, na jejichž základě vláda v pondělí rozhodla o zpřísnění protikoronavirových opatření, hovoří o čtyřech a půl tisících hospitalizovaných na konci října. I tak je to dvakrát více než minulý týden v pátek. Na lůžkách intenzivní péče by v takovém případě leželo až třikrát více pacientů než nyní, tedy necelá tisícovka. Čísla vychází z předpovědí Ústavu zdravotnických informací a HN je mají k dispozici.

Do boje s covidem se zapojí i hotely. Poskytnou svoje pokoje nemocným a lidem v karanténě

Zástupci hotelů se v pondělí s ministerstvem zdravotnictví dohodli, že budou připraveni poskytnout své ubytovací kapacity pro případ, že by bylo nutné odlehčit zdravotnímu systému. Hotely by mohly ubytovat pacienty z takzvaných sociálních lůžek, kteří už nepotřebují lékařskou péči. Mohou to být například důchodci s covidem-19, kteří kvůli tomu nemohou zpátky do domova seniorů, ale i pacienti bez covidu, jimž jen chybí zázemí k doléčení.

Nobelovu cenu za ekonomii mají dva Američané

Paul Milgrom a Robert Wilson získali letošní Nobelovu cenu za ekonomii za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových formátů aukcí.
Oba ocenění Američané objasnili, jak aukce fungují a proč se kupující chovají právě tak, jak se chovají. „Využili ale také svých teoretických objevů k tomu, aby vymysleli zcela nové formáty aukcí a služeb, ze kterých mají prospěch jak prodejci, tak i kupující a daňoví poplatníci po celém světě,“ uvedla Královská akademie věd ve Stockholmu.
Paul Milgrom a Robert Wilson získali letošní Nobelovu cenu za ekonomii za vylepšení teorie aukcí a vynálezy nových formátů aukcí. Foto: ČTK/AP

Situaci strašení mrazáky na ulici nezlepší

Druhý říjnový víkend se vyznačoval nebývalou mírou vyhrožování politiků obyvatelstvu. Viditelně je k tomu přiměla rostoucí čísla počtu nakažených a výhrůžkami chtěli přinutit obyvatele, aby brali situaci vážně. Protože jinak začnou umírat lidé v masovém měřítku. Přesněji, jak se „chlapsky“ vyjádřil pro Novinky.cz vicepremiér, ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD), který se zase chvíli i s červeným svetrem ocitl stranou, „pokud to neuděláme, budou v ulicích mrazáky na mrtvoly“.
Jsou to ale stejní politici, kteří si neuvědomují, že je tady velká skupina obyvatel, která realitu pandemie vnímá i prožívá každý den, každou vteřinu svého bytí. Podle makroekonomů ztrácí ekonomika s lockdownem 4,5 miliardy korun denně. Lidé, kteří pracují v postižených sektorech a kteří byli rádi, že přežili jaro, vědí, že zavřený podzim už ekonomicky nepřežijí. Ti, kteří jsou sami a není jich málo, se zase obávají, že nařízený home office a zákaz volnočas..

Petr Kellner si koupil novou televizi. A co v ní budou dávat?

Finanční skupina PPF v úterý převezme televizi Nova a stanice v dalších čtyřech státech. Uzavře se tím mediální obchod roku a na tuzemském trhu už nezůstane skoro žádné médium ve vlastnictví zahraničních investorů. Společnost Petra Kellnera chce výrobu obsahu propojit se svým telekomunikačním byznysem, protože jak říkají její vysocí představitelé, mít dráty bez programu není dnes tak lukrativní. Zatímco nabídnout zákazníkům připojení nebo službu v kombinaci s exkluzivními přenosy a původní dramatickou tvorbou, to už je obchodně mnohem zajímavější.

Z Pirátů a Starostů vyrůstá Babišovi těžký soupeř. Spojenou opozici čeká rozdělování a vymezování

Byla to jen zdánlivě nenápadná zmínka. „Samozřejmě jsme oslovili i kolegy od Pirátů a Starostů, ale oni se rozhodli, že tady nechtějí být,“ pravila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová při společné tiskové konferenci své strany, ODS a lidovců po druhém kole senátních voleb. Neoznamovali ještě, že vytvoří trojkoalici pro sněmovní volby za rok, jen apelovali na své příznivce, aby poslechli vládu a brali koronavirus vážně. Nicméně formulace „…se rozhodli, že tady nechtějí být…“ toho řekla dost: třeba že sjednocená opozice má své hranice a na těch že budou vznikat příkopy.
Jak rychle se začnou kopat a jak hluboké můžou být, se ukáže velmi rychle – třeba při hlasování o tom, kdo má být příštím předsedou Senátu. Zda i nadále Miloš Vystrčil z ODS, nebo někdo od Starostů, kteří mají po sobotě nejsilnější klub. Ještě před pár dny lídr STAN Vít Rakušan říkal, že Vystrčil získal hodně plusových bodů svou cestou na Tchaj-wan a že on by byl pro, aby ve funkci pokračoval, i kdyby Starostov..

Půjdu si zažádat o důchod, říká po debaklu ČSSD Milan Štěch. Po 24 letech končí v Senátu

Senátní volby skončily drtivou porážkou koaličních ANO a ČSSD. Nejsilnější vládní hnutí získalo jediného senátora, ČSSD, která obhajovala deset mandátů, pak ani jednoho. Sociální demokracii, která byla léta v Senátu nejsilnější, teď v horní komoře Parlamentu zůstali tři zástupci, což nestačí ani k sestavení senátorského klubu. A mezi poraženými je i nejdéle sloužící senátor vůbec, Milan Štěch, poslední politik, který byl v Senátu od jeho vzniku v roce 1996. Tentokrát však ve volebním obvodu Pelhřimov prohrál s kandidátem Svobodných Jaroslavem Chalupským. V rozhovoru pro HN bezprostředně po sečtení hlasů druhého kola voleb říká, že skončí v čele předsednictva ČSSD. Zastává se předsedy sociálních demokratů Jana Hamáčka. A dává najevo, že sněmovní volby v příštím roce ho nelákají, do Senátu se ale ještě možná časem pokusí vrátit.

Digitální nomádi aneb proč bydlet ve městě, když je vše on-line

V roce 1989 padla nejen železná opona a Východ se propojil se Západem, ale propojil se zcela novým a nečekaným způsobem i celý svět − ten rok se zrodil World Wide Web. Kdo by tehdy tušil, do jakých rozměrů se tento svět rozvine, kdo by tušil, že tato pavučina za třicet let přeroste z vědeckých a vojenských laboratoří do kapes všech teenagerů. Kdo by před třiceti lety uvěřil, že internet se stane naším druhým domovem i útočištěm před celoplanetárním virovým onemocněním?

Souboj o Senát vrcholí. Hampl vyčítá Němcové dědictví Václava Klause, ta žádá o férovost

Mohlo by to vypadat jako formalita. V prvním kole senátních voleb v Praze 1 posbírala společná kandidátka ODS, starostů a TOP 09 Miroslava Němcová skoro 49 procent hlasů. Druhý Václav Hampl, za kterým stojí KDU-ČSL, Praha sobě, Zelení a klub Senátor 21, získal jen kolem 20 procent. Jenže na náskok z prvního kola se nehraje.
V pátek šli lidé ve 26 obvodech po celém Česku volit znovu a každý začíná na nule. Ve druhém kole, které se potýká s nízkou účastí − od roku 2012 nepřekročila 20 procent − se kandidáti snaží voliče ještě vybudit. Jako právě Hampl.

Případ Cichanouská: slovenská lekce české politice

Když jsem pozoroval cvrkot kolem vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě, napadlo mě s ohledem na ty, kteří se na manželku vězněného opozičníka dívají poněkud s opovržením: nepodceňujte učitelky zahnané do úzkých. S dvěma malými dětmi na krku a manželem ve vězení by osmatřicetiletá černovláska měla všechny důvody zůstat po nuceném odchodu z vlasti stranou veřejného života. Ona se ale rozhodla stát tváří běloruského odporu proti diktátorovi se všemi následky, které to může přinést. Tak například ve stejný den, kdy na ni běloruská vláda vydala zatykač, dostala výjimečně udělovanou Cenu svobody think-tanku Globsec.

Čech pomáhal rozjet „Heureku“ v Asii

Podnikatel David Chmelař se hrdě hlásí k tomu, že je ve společnosti iPrice dvojkou. Do firmy vstoupil před pěti lety, zhruba půl roku poté, co ji německý IT specialista Heinrich Wendel založil. Ten k sobě tehdy hledal partnera, který rozumí byznysu a pomohl by mu dál rozvíjet slevový portál pro nabídky e-shopů a začínající cenový srovnávač. V té době ještě člena managementu bankovní skupiny Wüstenrot Chmelaře nabídka natolik oslovila, že neváhal a spolu s přítelkyní se za prací v iPrice přestěhoval z Prahy do Kuala Lumpuru v Malajsii.

Rudá Čína se barví nazeleno. Lze jí ale věřit?

Letošní Valné shromáždění OSN se zdálo ještě méně přitažlivé než obvykle, protože se odehrávalo v prázdném sále newyorského sídla Spojených národů. Své rituální projevy nepronášeli hlavy států a premiéři s ohledem na protiepidemiologická opatření na místě, ale prostřednictvím videopřenosu. Jedním z mála, kdo dokázal překvapit, byl generální tajemník komunistické strany a prezident Číny Si Ťin-pching. Nejdůležitější část své řeči věnoval snižování emisí skleníkových plynů a měl k tomu velmi dobrý důvod.
Přestože oficiální propaganda nikdy nepřipustila pochybnosti o oficiálních úspěších, velké hlavy v Pekingu nemohly přehlédnout, že kam se Čína podívá, tam se svou rostoucí asertivitou v zahraničí naráží. Jsou zhruba dva způsoby, jak se s takovým nepohodlím vyrovnat. Buď ještě zvýšit tlak a zkusit přemoci odpor, anebo najít a otevřít vlastní nečekané téma. Právě takový překvapivý krok udělal Si Ťin-pching. Čína, která produkuje největší objem emisí skleníkových plyn..