Co je doma a v rezervách, hraje v krizi mimořádnou roli, říká šéf státních hmotných rezerv

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) už nemusí vyplatit do státního rozpočtu 600 milionů korun. Ty měla získat za prodej kovů ze strategických zásob státu. Vláda jí výprodej loni nařídila s tím, že kovy nejsou potřeba a stát naopak peníze potřebuje na udržení schodku rozpočtu. Kabinet ale kvůli nynější krizi způsobené koronavirem schodek státní kasy pro letošní rok upravil ze 40 na 200 miliard korun a od svého požadavku na SSHR zároveň ustoupil. Podle předsedy SSHR Pavla Švagra se tak výprodej kovů zatím nechystá. Možná se kvůli koronaviru také změní náhled vlády na důležitost státních rezerv.
„To poučení tady už je. Co je doma a v domácích rezervách, hraje v krizové době mimořádně důležitou roli,“ říká v rozhovoru pro HN.

Klička vlády má zabránit vymáhání škod vzniklých nouzovým stavem firmám a živnostníkům, tvrdí právníci

Vláda od úterního rána prodloužila uzavření vybraných prodejen a provozoven až do 1. dubna. Na tiskové konferenci, kde to oznámila, přitom zamlčela, že prodloužení uzavření není podle vládního nařízení jako dosud, ale podle nově vydaného rozhodnutí ministerstva zdravotnictví podle zákona o ochraně zdraví. To ministerstvo vydalo v pondělí.
Zdánlivě nevýznamná formální změna ale může mít mnohamiliardový dopad pro všechny podnikatele, kterých se týká. Zatímco v případě vládního zákazu vydaného podle zákona o krizovém řízení má stát hradit všechny způsobené škody, v případě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví už to tak není.
Podle právničky Petry Dolejšové je zřejmé, že vláda při vyhlášení nouzového stavu a následných opatřeních před dvěma týdny přehlédla paragraf 36 zákona o krizovém řízení. Ten výslovně říká, že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními prováděnými podle tohoto zákon..

Akcie opět rostou. Ale na jak dlouho? ptají se analytici

Ceny akcií na světových burzách během úterý a středy i přes přetrvávající obavy z ekonomických dopadů pandemie koronaviru rostly. Pomáhají tomu vlády a centrální banky, které neustále přicházejí s novými podpůrnými opatřeními. V Evropě akciové indexy v průběhu středy kolísaly, zejména díky silnému závěru obchodování ale nakonec dokázaly navázat na výrazné úterní nárůsty. Dařilo se také akciím v USA. I když nakonec ne tak výrazně.
Největší nárůsty indexů od 2008 Celoevropský ukazatel Stoxx Europe 600 včera vzrostl zhruba o čtyři procenta. Navázal tak na úterní nárůst o 8,4 procenta. To bylo nejvíce od podzimu 2008, kdy globálními trhy otřásala finanční krize. Rostly i ceny akcií v Praze. Index PX posílil o 1,6 procenta. Během dvou dní si připsal dohromady 10 procent.
V průběhu dne však nebyl vývoj tak jednoznačný. Dopoledne náladu na trhu dočasně zchladily zprávy ze Španělska. Tamní vláda oznámila, že během 24 hodin na nemoc zemřelo rekordních 738 lidí a že s..

Ven nejvýše ve dvojicích, nařídilo ministerstvo

Až s dvoudenním zpožděním informovalo ministerstvo zdravotnictví o tom, že v pondělí nakázalo lidem, že se na veřejnosti mohou pohybovat maximálně ve dvojicích. Úřad tak zpřísnil opatření v boji proti rozšiřování nákazy koronaviru. Lidé si od sebe musí udržovat odstup alespoň dva metry. Novinka se netýká rodin, účastníků pohřbů nebo pracovních záležitostí.

Koronavirus vyřešil spor o hmotné rezervy státu. Jejich správa nemusí prodávat kovy za 600 milionů

Co nedokázalo změnit vedení Státní správy hmotných rezerv a opozice, nakonec vyřešil koronavirus.
Vláda v úpravě státního rozpočtu na letošní rok, který v úterý schválila Poslanecká sněmovna, zrušila povinnost, aby správa rezerv poslala ještě letos do státní kasy 600 milionů korun za prodej kovů uložených ve skladech pro krizové stavy. Podle nového rozpočtu, jehož schodek se kvůli boji s koronavirem zvedl ze 40 na 200 miliard korun, správa rezerv kovy prodávat buď nemusí vůbec, anebo si případně utržené peníze může nechat na zvláštním účtu.
„Ten slouží k financování obměn hmotných rezerv. Takže ty peníze se případně neztratí,“ uvedl v rozhovoru pro HN předseda SSHR Pavel Švagr, který rozhodnutí vlády přivítal. Při obměnách se prodávají staré komodity a nakupují nové, jde hlavně o pohonné hmoty či potraviny.

Ubytování Čechům zaplatím, říká majitel rodinné německé firmy zaměstnávající desítky českých pracovníků

Hranice je za rohem, kopce Českého lesa na dohled. Matthias Ziegler, který ve­de rodinnou firmu vyrábějící zeminy, substráty, dřevěné pelety a brikety v bavorské vesničce Stein nedaleko Tirschenreuthu, momentálně neví, co dřív.
Hraniční čára hraje pro jeho byznys důležitou roli. Před 30 lety, kdy jeho otec firmu nesoucí jejich příjmení zakládal, znamenaly přestřižené ostnaté dráty do Česka velkou příležitost. Objevila se možnost pořizovat si dřevo také z Česka, ale i nabídnout práci lidem z pohraničí, kteří tam začali dojíždět. „Dnes v naší firmě v logistice a dalším provozu pracuje asi 60 českých kolegů,“ řekl HN Ziegler. Celkem společnost zaměstnává 180 lidí. S pandemií koronaviru ale majiteli přibyla starost.
Uzavření jedním směrem Pokud chtějí tzv. pendleři od čtvrtka nadále pracovat v Německu a Rakousku, mají si tam zajistit podle rozhodnutí české vlády ubytování. Kabinet to doporučuje na tři týdny. A po návratu budou pracovníci muset počítat se čtrnáctiden..

Hlavním problémem je sehnat za hranicemi bydlení, říkají čeští pendleři pracující v Rakousku

Třiačtyřicetiletý řezník Petr ve čtyři hodiny ráno vstane, vyzvedne autem své tři kolegy a společně vyráží do asi 100 kilometrů vzdáleného St. Martina v Rakousku. Tam pracují na jatkách pro potravinářskou skupinu Marcher Fleischwerke. Odpoledne se všichni vrací zpět na Vysočinu. „Tentokrát se ale nevrátíme. Na místě zůstaneme do 10. dubna. Pak nás čeká doma karanténa,“ popisuje Petr, který si nepřál uvádět své příjmení.
Stejně tak dalších tisíců Čechů dojíždějících za hranice za prací se dotklo omezení vlády, které začíná platit počínaje dnešním dnem. Pokud chtějí pendleři nadále pracovat za hranicemi, mají si tam podle nařízení zajistit ubytování, ideálně na tři týdny. Po návratu budou pendleři muset počítat se čtrnáctidenní karanténou. Opatření má pomoci v boji proti šíření koronaviru.
Po prohlášení měli řezníci dojíždějící z Vysočiny do St. Martina obavy, že dostanou výpověď. „Máme čtrnáctidenní výpovědní lhůtu. Naštěstí ale firma rozhodla, že nás rozdělí..

Vladimir Putin odložením referenda o změně ústavy přiznal barvu – zatím částečně

Nějaký čas už to viselo ve vzduchu, zvláště když se z návrhů změn ruské ústavy umožňující Vladimiru Putinovi neomezené panování před časem vytratily zmínky o konkrétním datu lidového hlasování, které by je mělo schválit. Ve středu dosavadní dohady o odložení termínu potvrdil osobně ruský prezident. Odklad není jen čistě technická záležitost přinejmenším ze dvou důvodů.