Automobilce Tatra vzrostly meziročně tržby o dvě miliardy a daří se jí i navzdory koronavirové krizi

Automobilka Tatra Trucks po předloňské ztrátě 69 milionů korun vytvořila loni provozní zisk před odpisy (EBITDA) 365 milionů korun. Tržby jí vzrostly meziročně o více než dvě miliardy na 5,88 miliardy korun. Pro ČTK to v pondělí sdělil v tiskové zprávě mluvčí automobilky Andrej Čírtek.
„Na pozitivním hospodářském výsledku se podílí zejména druhé pololetí minulého roku, kdy byl výrazně zvýšen objem výroby a současně se nám dařilo vyprodávat skladové zásoby vozidel,“ uvedl generální ředitel společnosti Tatra Trucks Pavel Lazar.
Tatra v roce 2019 vyrobila 1181 nákladních automobilů a podvozků a prodala jich ještě o 100 více. V roce 2018 automobilka vyrobila 790 aut a prodala jich 841. Téměř 80 procent produkce Tatra vyváží.
„Hlavním zahraničním trhem bylo v minulém roce Jordánsko, kam automobilka dodala 300 kusů podvozků. Tradičním trhem je Brazílie, kde dokonce Tatra připravuje vybudování montážního závodu. Tatry se ale tradičně prodávají také do Austrálie či..

Současné maturity připomínají generační pomstu starých mladým. Studenti si zaslouží vzdělávání pro 21.století

Zrušením povinné maturity z matematiky zvítězil realismus. Maturita z matematiky, pokud se tedy bavíme o matematice a ne o počtech, měla smysl možná v době, kdy maturovala jen malá část populačního ročníku, tedy nejpozději na sklonku osmdesátých let minulého století. Ale i tehdy, kdy jsem maturoval z matematiky já, se většina studentů na gymnáziích neučila skutečnou matematiku – pouze mechanicky aplikovali algoritmy řešení typizovaných úloh bez zásadního porozumění tomu, co to vlastně dělají. Prostě zhruba jako když se veverka naučí souboru úkonů na jejichž konci vypadne z mašinky oříšek. A to prosím šlo o intelektuální elitu.

Česko je najednou digitální. Jak zajistit jeho kyberbezpečnost? Ptejte se expertů v debatě HN a Aspen Institute

V polovině března se velká část Čechů musela narychlo přesunout ze svých škol a pracovišť domů a do virtuálního prostoru. Tato živelná digitalizace je příslibem do budoucna, ale má i svá rizika, především v kybernetické bezpečnosti, jak nám ukázaly hackerské útoky na české nemocnice.
O tom, co se stalo a co by měli lidé, firmy i státní instituce dělat do budoucna budeme diskutovat v on-line debatě Hospodářských novin a Aspen Institute Central Europe ve čtvrtek 14. května od 14 hodin s předními českými experty. O kybernetické hygieně, kterou je třeba provést, budou hovořit Tomáš Pojar, vedoucí expertní skupiny Aspen Institute CE pro oblast Bezpečnost-inovace a prorektor CEVRO Institutu, Lukáš Kintr, náměstek ředitele NÚKIB pro řízení sekce Národního centra kybernetické bezpečnosti, Karel Medek, ze sdíleného centra kybernetické bezpečnosti, T-Mobile CZ, Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti, a Michal Salát, ředitel pro výzkum hroz..

Společníci malých s.r.o mohou od státu získat přes 40 tisíc. Zažádat o ně by si měli do srpna

Kromě živnostníků, kteří mohou od státu jednorázově získat 25 tisíc korun, se podpory dočkají také společníci malých společností s ručením omezeným. Každý z nich může požádat o takzvaný kompenzační bonus ve výši 500 korun denně, který lze čerpat za období od 12. března do 8. června. Celkem tak může jeden společník získat maximálně 44,5 tisíce korun.
Příslušný zákon ve středu ve zkráceném jednání schválili poslanci. Ministerstvo financí očekává, že senát a prezident dávku odsouhlasí v příštím týdnu. Ihned poté začnou finanční úřady přijímat žádosti podnikatelů, jimž má nová státní podpora odlehčit od obtíží spojených s pandemií koronaviru. Žádosti lze podávat do šedesáti dnů od ukončení zmíněného období, tedy do začátku srpna.
„Pomoc je určena pro aktivní společníky v čele malých eseróček. Pokud je žadatel společníkem ve více společnostech, ve kterých naplní podmínky programu, vznikne mu nárok na podporu pouze jednou,“ upozorňuje ministryně financí Alena Schi..

Německý export klesl nejvíce za posledních třicet let. Vláda čeká propad ekonomiky o šest procent

Německý export v březnu meziměsíčně klesl o 11,8 procenta, což je nejvíce od roku 1990, kdy se začala statistika vést. Vlivem pandemie se snížila poptávka po zboží největší evropské ekonomiky. Oznámil to v pátek německý statistický úřad. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali pokles vývozu o pět procent.
Dovoz se v březnu meziměsíčně snížil o 5,1 procenta. Analytici prognózovali snížení o čtyři procenta. Obchodní přebytek Německa se snížil na 12,8 miliardy eur (514,7 miliardy korun) z únorových 21,4 miliardy eur. Analytici počítali s poklesem na 18,9 miliardy eur.
Německá spolková vláda očekává, že ekonomika země, tradičně závislá na exportu, letos vykáže propad o 6,3 procenta, a to navzdory záchrannému balíčku 750 miliard eur. Byl by to nejhorší pokles od druhé světové války.
Oživení hospodářství bude podle ekonomů pomalé a bude do značné míry záviset na tom, jak rychle se hospodářsky vzchopí evropští sousedé Německa a další obchodní partneři jako Čí..

Zásadně nesouhlasím, že stát podporuje podniky zasažené koronakrizí, říká brněnský ekonom Lacina

Epidemie koronaviru zastavila hospodářský život Evropy a jednotlivé země přispěchaly s balíčky opatření, kterými se snaží zasaženým ekonomikám pomoci. To ale dalo podnět polemikám mezi ekonomy a politiky, zda jsou desítky miliard eur z kapes daňových poplatníků vynaložené správně.
Jak by měl stát nejlépe pomoci? Měla by pomoc jít všem postiženým firmám, nebo jen některým? Mělo by se zestátňovat? Jak přijít s pomocí rychle a jednoduše, ale zároveň nerozdávat peníze i těm, kdo krizi využijí jako výmluvu pro své špatné hospodaření?
Ekonom Lubor Lacina, který zkoumá otázky evropské hospodářské integrace na Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně, říká, že stát by neměl firmám pomáhat vůbec. Podle něj státní peníze oslabují očistný proces, který každá krize přináší. „Spotřebitelé a domácnosti sami rozhodnou, jaké zboží a typy služeb preferují. Během krize si lidé mohou více uvědomit, co je 'zbytné', a naopak začít dávat přednost jiným výrobkům a službá..

Stát chystá druhou část chytré karantény. Zapojeny do ní budou aplikace eRouška i Mapy.cz

Chystá se druhá část projektu chytré karantény, který byl testován od začátku dubna a plošně spuštěn 1. května. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zapojena do ní bude mobilní aplikace eRouška nebo sdílení polohy skrze Mapy.cz, vznikne i velké call centrum.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) se strategie změní z plošných opatření na lokální zásahy. Klíčová je podle něj rychlost. Je to i o odpovědnosti každého z nás a využití technologií, které jsou dnes k dispozici, doplnil ministr.
Využití dat z mobilů nebo od pondělí z platebních karet od bank je podle vládního zmocněnce pro IT Vladimíra Dzurilly dobrovolná, nakažený s tím dává souhlas. Aplikaci eRouška, která je od pondělí dostupná i pro mobilní telefony s operačním systém iOS, si stáhlo 180.000 lidí. Aplikace data nikam neposílá, jen si pamatuje další mobily s nainstalovanou eRouškou a na vyžádání hygieniků je může majitel telefonu odeslat. Svoji polohu v..

Rakousko před soudem prohrává boj proti jádru. Může to být dobrá zpráva pro dostavbu Dukovan a Temelína

Rakousko není v právu, když se snaží zablokovat stavbu jaderné elektrárny Hinkley Point ve Velké Británii, tvrdí generální advokát, tedy poradce nejvyššího soudu Evropské unie. Podle něj by měl soud zamítnout rakouskou žalobu, jejímž cílem je dostavbu bloku C v Hinkley Point znemožnit. Stanovisko generálního advokáta není závazné, Soudní dvůr EU, tedy nejvyšší soud v sedmadvacítce, se jím ale ve velké většině případů řídí.
Případ se může stát precedentem i pro Česko a jeho snahu postavit nový blok v Jaderné elektrárně Dukovany, případně také v Temelíně. Také Česko chce na stavbu poskytnout státní podporu. A dá se očekávat, že se proti jejímu případnému schválení ze strany Evropské komise Rakousko ohradí stejně jako v případě britské jaderné elektrárny. Vídeň je dlouhodobým odpůrcem využívání energie z jádra.