Krach německé Wirecard dopadl i na desetitisíce Čechů. Fyzické platební karty Twisto nebo Fidoo přestaly fungovat

Bílé fyzické karty firmy Twisto přestaly fungovat. Firma Wirecard, která karty vydává, se dostala do nečekaných finančních potíží a s kartami nejde v tuto chvíli platit.

Firma Twisto jako řešení pro zákazníky nabízí možnost aktivovat si přes internet virtuální kartu. Zároveň si můžou podle firmy zdarma objednat novou plastovou kartu, která má být dodána do několika pracovních dní. Ani jednu z karet ale do konce srpna nelze přidat do Apple Pay.

Podobné problémy postihly i platební karty vydané společnosti Fidoo, která se zabývá firemními financemi. "… ve Velké Británii … došlo k dočasnému omezení všech regulovaných aktivit společnosti Wirecard. V tomto důsledku jsou všechny Fidoo karty aktuálně mimo provoz," stojí na webu společnosti.

V Česku a Polsku dosud Twisto využilo přes 600 tisíc lidí. Twisto účet, což je hlavní produkt společnosti, využívá 140 tisíc zákazníků. Se společností spolupracuje přes 1600 e-shopů a internetových prodejců. Twisto je spojeno s kartou Mastercard. Informovala v únoru ČTK.
Fidoo má v Česku přes 900 klientů a za rok 2019 dosáhla obratu 1,4 miliardy korun. Fintechová firma patří do skupiny Direct.

Firma Wirecard vyhlásila ve čtvrtek insolvenci

Fintechová společnost Wirecard vyhlásila ve čtvrtek insolvenci a přiznala, že v jejím účetnictví chybí 2,1 miliardy eur. A nyní se v Evropě už spouští vyšetřování, kdo všechno za jeden z největších firemních bankrotů v Německu může. Německý regulátor akciového trhu BaFin je pod palbou kritiky, že nekonal, přesto že mu na stole leželo od loňského ledna annonymní udání a na nesrovnalosti upozornovaly i Financial Times.
Po vyšetření role BaFin volá Evropská komise, která úkolem pověřila hlavního unijního regulátora kapitálového trhu, označovaného zkratkou ESMA.
Kolaps Wirecard, vyvíjející platební systémy po celé světě, je prvním krachem firmy zastoupené v hlavním německém akciovém indexu DAX. Členství v indexu získala před dvěma lety a zařadila se tím do prestižního klubu 30 největších firem, obchodovaných na frankfurtské burze, včetně značek jako Allianz, BASF, BMW nebo E.ON. Skandál vrhl špatné světlo nejen na německé regulátory, ale také na auditora EY.
Podle informací časopisu Der Spiegel zvažuje v souvislosti se skandálem japonský investor SoftBank žalobu na EY, který Wirecard několik let auditoval. Žalobu na dva současné a jednoho bývalého partnera EY podala už německá asociace zastupující drobné investory.
Mezitím se spouští mezi věřiteli bitva o asi 3,2 miliardy eur, které jim firma dluží. Jde hlavně o revolvingové úvěry u bank a dluhopisy, které firma vydala. Německý ministr financí Olaf Scholz řekl, že krach Wirecard musí vést k revizi regulačních pravidel. "Skandál Wirecard je jasný signál, že potřebujeme větší dohled a regulaci, než jak tomu je dnes," citovala Scholze agentura Reuters. “Musíme přehodnotit naše dozorové struktury. Budou-li třeba právní, legislativní a regulační opatření, tak je připravíme a nasadíme,” řekl ministr.
Případ je o to víc pobuřující, že nesrovnalosti v hospodaření firmy a náznaky možných podvodů se objevovaly už několik let. Už v minulosti Wirecard vzbudila podezření analytiků, že nadhodnocuje příjmy některých firem, které právě koupila. Navíc loni v lednu regulátor BaFin dokonce podle agentury Bloomberg obdržel anonymní podání od někoho zevnitř Wirecard, ve kterém byly detaily údajných machinací. Ve stejném období na machinace také upozorňoval britský deník Financial Times (FT). Ten otiskl informaci, postavenou pravděpodobně na totožném zdroji, že vysoce postavený manažer Wirecard falšoval účty a uzavíral fiktivní obchody. Vedení Wirecard nařklo FT z pomluvačných a zavádějící článků a vyzvalo německé regulátory, abys prozkoumali, zda novináří FT nemanipulují cenou akcií. Jednoho z reportérů FT začali v Německu dokonce vyšetřovat pro údajné porušení zákona o obchodování s cennými papíry a regulátor BaFin na dva měsíce zakázal spekulovat na pokles akcií Wirecard.
Felix Hufeld, šéf BaFin, se minulý týden omluvil a přiznal, že jeho instituce byla mezi těmi, kdo ve věci Wirecard neodvedli adekvátní práci a jsou za tuto "naprostou katastrofu" zodpovědní. Hufeld ale zákaz spekulace na pokles akcií Wirecard obhajoval.
V době, kdy se Německo připravuje na rotující předsednictví v Evropské unii, je ostuda s Wirecard pro tamní byznysové kruhy podobný šok, jako když v roce 2015 vyšlo najevo, že automobilka Volkswagen podváděla s emisemi svých automobilů.
U zrodu Wirecard v roce 1999 stál rakouský investor a podnikatel Markus Braun, jež byl také dlouholetým ředitelem a největším akcio­nářem. Minulý týden ho zatkla policie a vazby byl propuštěn až na kauci. Prokuratura zároveň usiluje o zadržení bývalého provozního ředitele Jana Marsaleka, který je podle agenturních zpráv v Asii.Zobraziť celý článok

You Might Also Like