Firmy Pfizer a BioNTech chtějí od poloviny února zvyšovat počty vakcín dodávaných zemím Evropské unie a do konce března dodat původně plánované množství očkovacích látek. Ve druhém čtvrtletí pak unijní státy dostanou o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda. Oznámil to v pondělí provozní šéf společnosti BioNTech. EU v současnosti čelí problémům s pomalým rozjezdem očkování, který zčásti způsobilo omezení počtu vakcín původně slibovaných dodavateli.
Vakcína vyráběná americkou a německou firmou je vůbec první látkou, kterou koncem loňského roku začaly státy EU používat. V polovině ledna však její výrobci oznámili, že omezí produkci a distribuci, neboť rozšiřují výrobní kapacitu svého závodu v Belgii.
Provozní ředitel německé firmy Sierk Poetting v pondělí podle agentury AFP oznámil, že se obě společnosti chystají "zvýšit dodávky od týdne začínajícího 15. únorem" a během prvního čtvrtletí dodat slíbené množství vakcín.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že firma ve druhém čtvrtletí dodá o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda. Celkem během letošního roku dostanou unijní země 600 milionů dávek její očkovací látky.
Společnosti se již podařilo rozšířit výrobu v belgickém závodě, navíc získala licenci k produkci v novém podniku v Německu, oznámil Poetting.
Evropská komise pro 450 milionů obyvatel unijních zemí v rámci společných smluv objednala celkem 2,3 miliardy dávek vakcíny. Brusel však v posledních týdnech čelí kritice, že Spojené státy, Británie či Izrael získávají vakcíny rychleji. Komise tvrdí, že problémy jsou na straně dodavatelů. Zásadní spor vede s firmou AstraZeneca, která nejprve oznámila, že do března dodá místo původně plánovaných 80 milionů dávek jen 31 milionů. Po tlaku ze strany Bruselu zvýšila v neděli objem úvodní dodávky na 40 milionů.
V pondělí pak také německý farmaceutický gigant Bayer oznámil, že prohloubil spolupráci s biotechnologickou firmou CureVac. Bayer se bude podílet na výrobě proticovidové vakcíny, kterou CureVac vyvinul, uvedla agentura DPA. Bayer je známý například výrobou aspirinu, očkovací látky dosud v portfoliu neměl. V budoucnu ale chce podnik převzít výrobu vakcíny, jejíž vývoj dokončuje CureVac.
Očkovací látka CVnCoV od firmy CureVac vstoupila v polovině prosince do třetí fáze klinické studie. Její první výsledky firma očekává na konci prvního čtvrtletí tohoto roku.
Související 
15. 1.
Pfizer omezí dodávky vakcín do Evropy. Blatného zpráva znepokojila, Česko ale podle něj není kriticky ohroženo
15. 1. Farmaceutická firma Pfizer dočasně omezí dodávky své vakcíny proti nemoci covid-19 do Evropy, zatímco bude pracovat na zvýšení výrobní kapacity….
Za neděli v Česku přibylo 2540 potvrzených případů nákazy novým koronavirem. Bylo to o 146 případů více než před týdnem. S covidem-19 je nyní nemocných zhruba 95 600 lidí. Počet zemřelých s covidem stoupl od začátku epidemie na 16 392. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V českých nemocnicích leželo v neděli s covidem 5301 pacientů, z toho 941 v těžkém stavu. Ve srovnání s předchozí nedělí byl počet hospitalizovaných o 550 nižší. V nemocnicích je nejméně lidí s covidem od 27. prosince.
Laboratoře udělaly v neděli 18 800 testů na přítomnost koronaviru. Pozitivních bylo podle předběžných údajů kolem 30 procent vzorků. Oproti závěru předchozího týdne byl počet provedených testů vyšší zhruba o 1500. Pozitivita vzorků stoupla v mezitýdenním srovnání o téměř sedm procentních bodů. Údaje ale běžně podléhají zpětným revizím.
Počet lidí, kteří s covidem zemřeli, stoupl oproti číslu zveřejněnému v sobotu o 84 na 16 392. Zhruba polovina přírůstku připadá podle ministerstva na neděli, zbytek je z předchozích dní. Zdravotnici v Česku dosud podali téměř 269 000 dávek vakcíny proti covidu. Zhruba 37 200 lidí už dostalo obě potřebné dávky vakcíny.
Podle Maláčové vláda nejspíše prodlouží Antivirus
Vláda asi bude muset znovu prodloužit program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla koronavirová omezení. Po pondělním jednání tripartity to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní není spuštění nového kurzarbeitu od března realistické. Odbory navrhují prodloužení do konce dubna. Zaměstnavatelé souhlasí.
Z Antiviru stát vyplácí příspěvky za dobu od loňského března. Program má skončit na konci února. Podle evropských pravidel se pomoc mohla poskytovat rok. Evropská komise v pátek lhůtu prodloužila do konce letoška. Antivirus má nahradit kurzarbeit. Ten představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti, která je ve sněmovně. Na její přijetí a na spuštění zbývají čtyři týdny.
"Budeme muset asi Antivirus prodloužit (…). Z dnešního pohledu se mi termín 1. března (pro spuštění kurzarbeitu) zdá nerealistický," uvedla Maláčová. Sněmovna by měla kurzarbeit projednávat 10. února. Poslanci navrhli do novely desítky změn. Ucelený návrh připravilo i ministerstvo práce, předložil ho poslanec ČSSD Roman Sklenák. Odbory a zaměstnavatelé tuto verzi podporují.
Odbory doporučují prodloužit Antivirus do konce dubna. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka ale ani tato lhůta nemusí stačit. "Kurzarbeit je jedna z klíčových věcí. Vidím na ní bohužel extrémní politické souboje na úkor opatření. Je potřeba Antivirus prodloužit, nebo se budeme divit, kam nezaměstnanost poskočí (…). Možná nebude stačit ani do 30. dubna. Mám obavy, že v politické válce před volbami to nebude zvládnuto," řekl Hanák.
