Letošní červen byl nejdeštivější za posledních zhruba 60 let. V Česku spadlo 151 milimetrů srážek, tedy 151 litrů na metr čtvereční, což je skoro dvojnásobek dlouhodobého průměru. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Nejvíce pršelo podle meteorologů v Pardubickém kraji, kde objem srážek dosáhl téměř trojnásobku dlouhodobého průměru.
Objem srážek v Česku letos v červnu byl podle ústavu nejvyšší za tento měsíc od roku 1961. Podobný byl objem srážek za červen například v roce 2013, kdy republiku také zasáhly povodně, uvedl ČHMÚ. Záplavy v roce 2013 si vyžádaly 15 životů a způsobily miliardové škody. Letos byly povodně méně tragické. Lokální záplavy, které republiku zasáhly v několika vlnách, měly nejméně devět obětí. Hmotné škody po záplavách i bouřkách s větrem a krupobitím odhadovaly největší české pojišťovny ještě před koncem června na řádově stovky milionů korun.
Počtem zemřelých letošní záplavy patří k nejtragičtějším za poslední čtvrtstoletí. Nejvíce lidí – 50 – zemřelo při záplavách v červenci 1997 a třeba ničivé povodně ze srpna 2002 si vyžádaly 17 životů.
Stavy podzemních vod v mělkých vrtech jsou po nedávných deštích na některých místech v Česku silně nadnormální. Týká se to hlavně severovýchodních Čech, severní Moravy a Slezska. Jinde se situace pohybuje kolem normálu, silně podnormální zůstává situace v severozápadních Čechách. Vyplývá to z informací za minulý týden, které na twitteru zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
#vodavkrajine Stavy podzemních vod jsou v povodí Orlice, Labe od Orlice po Doubravu a stejně tak i horní Moravy silně nadnormální.
Půdní sucho vymizelo, nepatrné trvá pouze v severozápadních Čechách. pic.twitter.com/QsIfBGC9PY— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) July 8, 2020
Mírně podnormální je stav podzemních vod v povodí horního Labe, dolní Vltavy a řek Úhlavy, Úslavy, Mže a Radbuzy před jejich soutokem v Plzni, vyplývá z mapky, kterou meteorologové zveřejnili.
Ještě koncem května byla voda v mělkých vrtech silně pod normálem zhruba na čtvrtině území Česka, tehdy hlavně na jihu Čech a Moravy, v jižní části Vysočiny, ve Frýdlantském výběžku a v okolí Broumova. V normálu tehdy byla situace jen v malé části Šumavy.
Data z pozemních měření ČHMÚ jsou základem pro projekt InterSucho.cz, který zjišťuje sucho v půdě. Podle něj se nyní v Česku vůbec nevyskytují dva nejhorší stupně sucha ze šesti a výrazné sucho, tedy čtvrtý stupeň sucha, panuje na 0,9 procenta území státu. Jediným místem v ČR, které v hlubších vrstvách půdy trpí suchem, zůstávají podle vědců z projektu severozápadní Čechy. V úterý uvedli, že dostatek vláhy se projevuje i na stavu vegetace, která je v Česku s výjimkou severozápadu Čech ve velmi dobré kondici.
Severozápadní Čechy zůstávají jediným místem v České republice, které v hlubších vrstvách půdy trpí suchem. Podle aktuálních údajů portálu InterSucho.cz se v Česku vůbec nevyskytují dva nejhorší stupně sucha ze šesti, výrazné sucho, tedy čtvrtý stupeň sucha panuje na 0,9 procenta území republiky.
V povrchové vrstvě půdy se zemědělské sucho v Česku prakticky nevyskytuje, výrazné sucho a mírné sucho zaznamenali odborníci hlavně ve vrstvě 40 až 100 centimetrů pod povrchem. I tak se ale jeho výskyt omezuje na území severozápadních Čech. "Této lokalitě se už několik týdnů vyhýbají tlakové níže přinášející srážky. Navíc tu je tradiční srážkový stín Krušných hor," konstatovali autoři portálu na svém twitterovém účtu.
Tým InterSucha měří sucho na základě tří pilířů. Základem je model vodní bilance, který maximálně využívá vstupních dat z pozemních měření Českého hydrometeorologického ústavu vztažených na čtvercovou plochu o straně 500 metrů. Výpočet bere do úvahy i typ vegetačního krytu, typ půdy, úroveň svažitosti i expozici. Aktuální stav půdní vlhkosti odhadnutý modelem se porovnává s padesátiletým průměrem stanoveným pro každý den. Monitoring na základě dvou předchozích pilířů je doplněný o nezávislou analýzu dopadů sucha na vegetaci prostřednictvím konfrontace aktuálních a archivních satelitních snímků stavu vegetace.
Intersucho je projekt Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu. Pomáhá zemědělcům při eliminaci dopadů sucha.