Profesor Kolumbijské university Jan Švejnar se stal vedoucím týmu ekonomů, kteří budou radit Ústřednímu krizovému štábu s reakcí na krizi, s pomocí firmám a obnovou ekonomiky. Česko má podle něj díky nízkému zadlužení lepší výchozí pozici než jiné země, nemá se bát půjčovat si, deficit ve výši deset procent HDP není problém. Klíčové je nyní přesvědčit firmy a živnostníky, že je stát nenechá padnout. Švejnar, který je i ředitelem myšlenkového centra IDEA při CERGE-EI poskytl rozhovor HN z New Yorku, který je nyní epicentrem koronavirové pandemie.
HN: Jaká nálada teď převažuje v New Yorku?
Jsou zde samozřejmě obavy, je tu velká míra nespokojenosti s federálními orgány i prezidentem Donaldem Trumpem, který dlouhou dobu tvrdil, že se vlastně nic neděje. Ale naprosto převažuje odhodlání se epidemii postavit. Převládající stav mysli je "budeme bojovat a poradíme si s tím". Je pravda, že existuje nedostatek ochranných prostředků a také čím dál víc nedostatek zdravotního personálu. Velké počty zdravotníků se nakazily a nemocnice dělají rychlokurzy. Dermatologové se třeba učí, aby mohli fungovat na jednotce intenzivní péče. Panuje ale odhodlaní vyhrát.
HN: V čem je největší problém reakce Trumpovy administrativy na koronavirus?
Vláda nebyla připravená reagovat rychle a včas. Tím se ztratil přinejmenším měsíc. Ukázalo se jako velmi nešťastné, že se před dvěma lety rozprášily skupiny odborníků, které byly zaměřeny právě na nebezpečí epidemií, protože měly zkušenosti například s ebolou v Africe. Ti lidé byli propuštěni, takže USA nebyly dost připraveny na to, co se nyní děje. Největší vládní instituce se nedokázaly zkoordinovat a vůbec pochopit nebezpečí. A ty které to chápaly, zase neměly manažerskou schopnost vše uvést v pohyb.
Ještě před dvěma týdny děkan jedné z hlavních lékařských fakult v New Yorku říkal, že nemá povolení analyzovat vzorky a musel je posílat do Atlanty. Vše bylo byrokraticky příliš centralizované. V tom je obrovské poučení i pro nás. Organizace by nikdy neměly být byrokraticky rigidní, měly by mít schopnost reagovat rychle na vývoj situace.
HN: USA reagovaly na epidemii hůře než Česko?
To bych úplně neřekl. Česko mělo výhodu, že nemělo od začátku takovou záplavu případů nemoci jako USA, zvlášť se to týká některých měst jako Seatle a New York. I v Česku byla reakce pomalejší než by bylo bývalo záhodno. Ale stalo se to skoro všude, když pomineme čestné výjimky jako Taiwan nebo Singapur.
HN: Může Donald Trump kvůli epidemii prohrát prezidentské volby?
Jsou tu dva faktory. Rozhodně ho může oslabit, že se vyjadřoval zmateně, stylem "není problém-je problém". V tomto smyslu jeho leadership utržil veliké šrámy. Na druhé straně šikovně nazval situaci válkou. A v povědomí Američanů je, že když je válka, tak se prostě podporuje prezident. George Bush Jr. to využil v roce 2001, po útoku na světové obchodní centrum, který nenazval největším kriminálním činem, ale vyhlášením války. A tím pádem získal na svou stranu lidi, kteří by ho jinak nevolili. To bude hrát Trumpovi do karet. Zatím to vypadá, že jeho popularita spíš stoupá než klesá.
HN: V Česku se debatuje o tom, jestli se opatření proti epidemii nepřehánějí, a například bývalí viceguvernéři ČNB Tůma a Hampl varují, že můžou být ekonomicky zcela devastující. Nemají pravdu?
