Z armády zůstalo kvůli letům zanedbávání jen torzo, uvedl na včerejším velitelském setkání české armády náčelník Generálního štábu Aleš Opata. Proto je podle něj třeba, aby Česko dodrželo svůj závazek v rámci Severoatlantické aliance (NATO), že bude dávat dvě procenta HDP na obranu. Ministerstvo obrany počítá s tím, že závazku dostojí v roce 2024, což však v poslední době zpochybnili členové vlády.
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) jsou všechny armádní plány postaveny na předpokladu postupně narůstajícího rozpočtu ministerstva obrany. "Mým prvořadým úkolem je obhájit ve vládě a v parlamentu splnění základní podmínky pro dosažení stanovených cílů, což je udržení stabilního a předvídatelného finančního rámce," uvedl ministr.
Česko se ke zvyšování výdajů na obranu směrem ke dvěma procentům HDP zavázalo s dalšími aliančními státy v roce 2014 na summitu ve Walesu. Tehdy si dal stát také za úkol, že do roku 2021 bude na obranu dávat 1,4 procenta.
75,5 miliardy
korun činí letošní rozpočet ministerstva obrany. V příštím roce by mohlo na obranu jít asi 80 miliard korun, což má odpovídat 1,4 procenta HDP.
Pochyby o tom, zda Česko dostojí svému dvouprocentnímu závazku vůči NATO, způsobila slova ministra vnitra Hamáčka, kterému vadilo, že by do obrany šly další desítky miliard korun, které by tak chyběly v jiných oblastech. "Naše vláda počítá s tím, že splníme, co jsme slíbili, to znamená, že postupně navýšíme na 1,4 (procenta HDP) a pak jsme připraveni se bavit, jak dál," uvedl Hamáček.
Podobně mluvil i premiér Babiš, jenž koncem ledna uvedl, že české závazky "nejsou vytesány do kamene". Na rozdíl od Hamáčka se však v půlce února od svých slov distancoval s tím, že byla špatně pochopena a s navyšováním rozpočtu obrany počítá. Zároveň uvedl, že bude záležet i na další vládě, v jejímž funkčním období by se mělo této mety dosáhnout, a proto je podle něj diskuse o procentech nyní zbytečná.
V současnosti patří Česko mezi členské země NATO, které v poměru k HDP vydávají na obranu nejnižší částku. Loni činil rozpočet ministerstva obrany 66,7 miliardy korun, což odpovídalo 1,2 procenta HDP. Pro letošní rok je rozpočet ministerstva 75,5 miliardy korun.
Podle generála Opaty není čas s modernizaci armády otálet. "Ruská technika už opravdu není naše cesta. Spojenci se nám technologicky vzdalují a potenciální protivník se dostává o generaci před nás," zdůraznil náčelník Generálního štábu.
Peníze teď půjdou hlavně do modernizace armády. Metnar počítá s tím, že v tomto roce stát uzavře největší nákup v historii české armády − pořízení 210 bojových vozidel pěchoty za více než 50 miliard korun. Očekává také podepsání smlouvy na protiletadlový raketový komplet za 10 miliard nebo nová děla za šest miliard korun.
V souvislosti s obřími zakázkami bylo v posledních týdnech ministerstvo kritizováno, když se ukázalo, že při nákupech chybovalo. Konkrétně šlo o 1,5 miliardy na pořízení pasivních radarů. Oproti předem ohlášené ceně byla ta konečná dvojnásobně vysoká. Kvůli pochybení už rezignoval náměstek ministra obrany Filip Říha.
"Podobné případy se nesmí opakovat, protože zpochybňují dobré jméno resortu obrany," řekl Metnar.
