ROZHOVOR V šedesátých letech patřil mezi strojařskou špičku v Československu a už coby třicátník se stal ředitelem děčínské Desty. Vpád vojsk Varšavské smlouvy však jeho slibně rozjetou kariéru zhatil. Přišel o místo, v začátcích normalizace strávil čtyři měsíce ve vyšetřovací vazbě a později nemohl sehnat práci. Po roce 1989 se vrátil na výsluní. Nejprve se stal ministrem strojírenství a elektrotechniky v Pithartově vládě, byl hlavním tahounem privatizace mladoboleslavské automobilky Škoda. V Zemanově vládě působil čtyři roky jako ministr průmyslu, za svůj podíl na dokončení Jaderné elektrárny Temelín si vysloužil přezdívku Atomový dědek. K dnešnímu životnímu jubileu se Miroslavu Grégrovi chystají osobně přijít poblahopřát prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš, ke gratulantům se přidávají i ParlamentníListy.cz.
Říkali mu „Atomový dědek“. Oslavenec Miroslav Grégr vzpomíná na faleš Pitharta, privatizaci Škodovky, Temelín i Havlův tlak kvůli Kosovu
