Premiérovi Andreji Babišovi (ANO) opět ruply nervy s informováním ze strany některých českých médií a cítí se být ukřivděn. Tentokrát se dostal do křížku s Respektem, kde odmítli zveřejnit jeho reakci k textu „zaujaté“ novinářky Kateřiny Šafaříkové; reakci se rozhodl nakonec umístit alespoň na sociální síť. Netrvalo však dlouho a šéfredaktor Respektu Erik Tabery přispěchal s vysvětlením, proč u nich premiér ostrouhal – jeho reakce je prý „jen podivnou směsicí pocitů a dezinterpretací“.

Prosťáčci se zdeformovaným myšlením. Těmito slovy popsal aktivista Greenpeace Jan Kubala prezidenta Miloše Zemana, předsedu Senátu Jaroslava Kuberu (ODS), poslance Václava Klause mladšího (Trikolóra) a zákonodárce Jiřího Dolejše (KSČM). Jen skutečností, že jde o postarší jednoduše uvažující muže, kteří se nechali příliš ovlivnit 90. lety 20. století, lze prý vysvětlit fakt, že pánové svorně oponují šestnáctileté aktivistce bojující za záchranu klimatu Gretě Thunbergové.

V sobotu v centru Moskvy podle informací zahraničních médií, např. Reuters, protestovaly stovky lidí. Demonstranti žádali, aby byli do zářijových obecních voleb zahrnuti i opoziční lídři. Vzhledem k tomu že demonstrace nebyla povolená, policie proti stovkám demonstrantů tvrdě zasáhla. Na internetu kolují videa strážců zákona, kteří bez váhání tasili své obušky a mydlili do demonstrantů takřka hlava nehlava. A Kalousek varuje, že Rusko zůstalo říší zla.

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Názornou ukázkou toho, jak se vůle voličů rozchází s kroky těch, které svými hlasy instalovali do funkcí, je podle Markéty Šichtařové nynější počínání politiků ve vztahu k automobilismu. Když si lidé vybírali své zastupitele, netušili, že si tím vlastně volí zákaz vjezdu do měst a obecně ostrakizaci svých současných aut. Průzkumy na toto téma ukazují, jak se posedlost politiků zákazem aut rozchází se skutečným přáním jejich vlastních voličů. Tohle počínání má navíc antisociální rozměr, protože na ně doplatí ti chudší a vydělají na něm ti nejbohatší. Na lidech byl tím spáchán obrovský podvod.

POLOČAS HORKÉHO ROKU Pokud je v ČR léto 2019 horké nejen klimaticky, ale i politicky, tak o Velké Británii to platí ještě mnohem více. V Londýně proběhla v minulých dnech výměna premiéra a zásadní obměna celé vlády. Do toho se země chystá v říjnu stůj co stůj opustit EU a ve vzduchu prý jsou i předčasné volby. Profesor Alexander Tomský, který britskou politickou scénu sleduje dlouhá desetiletí, přináší zasvěcený pohled do výhně současné britské politiky.

Bývalý diplomat Jaroslav Bašta se ve svém tradičním nedělním komentáři rozepsal o tom, že by jej ani v nejhorších snech nenapadlo, že se dožije toho, že bude svědkem naplňování třetího ze sloganů z románu George Orwella 1984 – „Nevědomost je síla“.

POLOČAS HORKÉHO ROKU V naší zemi bychom měli ukončit „třicetiletou studenou občanskou válku“, říká pro ParlamentníListy.cz politický a bezpečnostní expert, někdejší zpravodajec BIS a signatář Charty 77 Jan Schneider. Podle něho se jen neustále ostře hádáme a vzájemně lustrujeme. S blížícím se výročím listopadu 1989 uvádí, co by naše společnost potřebovala, a obává se, že opět uslyšíme mnoho „černobílých až idiotských řečí o Havlovi“.

POLOČAS HORKÉHO ROKU „Bohužel se ukazuje, že jsme se v posledních letech obrátili vzad, místo abychom dál kráčeli dopředu. Jsme svědky bizarních scén nekonečného odvolávání a jmenování ministrů, jsme svědky neskutečného zakrývání obrovského střetu zájmů předsedy vlády a mnoha naprostých anomálií, za které by v jiných demokratických státech padaly hlavy, odcházeli by ministři i premiéři,“ myslí si místopředseda ODS Martin Kupka. Naše země se však podle něj za 30 let zázračně změnila. „Dalo by se hodiny argumentovat, jak se zlepšila kvalita vody v českých tocích, jak se zlepšilo ovzduší, jaké životní úrovni se dnes těšíme, jak se zlepšila zdravotní péče a prodloužil se očekávaný věk dožití občanů,“ upozorňuje.