V běžné výpočetní technice, jako jsou počítače ale například i mobilní telefony, je pevný disk, který uchovává data, oddělený od procesoru, jenž je zpracovává. Skupině vědců ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu se ale podařilo vytvořit pevný disk, který umí být i procesorem. Na jeho vývoji se podílel i český fyzik Aleš Hrabec. Na švýcarské univerzitě, jež patří mezi nejlepší vysoké školy na světě, pracuje už několik let. Dlouhodobě se věnuje vývoji nových materiálů a způsobů pro vylepšení ukládání digitálních dat.
O přelomovém objevu v březnu informoval prestižní vědecký časopis Nature. „Vyvinuli jsme zařízení, které by mohlo být zajímavé i pro velké společnosti na trhu, jako je například IBM nebo Samsung. V rámci Evropy jsme jej před několika týdny patentovali,“ říká Aleš Hrabec, absolvent Vysokého učení technického v Brně. Už dvanáct let se věnuje vědě v zahraničí. Nejprve ve francouzském Grenoblu, kam se dostal již jako student v rámci programu Erasmus..

O pandemii koronaviru jsem tu před nějakou dobou psal jako o černé labuti. Nepředvídatelné události, která zastihne celý svět nepřipravený a má zcela zásadní dopady na společnost. No to jsem si tedy naběhl. Sám autor slavné teorie o černých labutích, libanonsko-americký filozof, spisovatel a finanční matematik Nassim Nicholas Taleb říká, že nejde o žádnou černou, ale obyčejnou bílou labuť, předvídatelnou událost, které se svět mohl vyhnout.
Když už jsme u těch zvířecích přirovnání, podle některých odborníků prý koronavirus mnohem spíše připomíná „šedého nosorožce“. Tedy obrovské nebezpečí viditelné z velké dálky, jehož ignorování nás může stát i život. Mimochodem, s teorií o šedých nosorožcích přišla před pár lety americká finanční novinářka Michele Wuckerová a napsala o nich i docela dobrou knížku.
Ať už je ten smrtící vir labutí černou nebo bílou či snad nosorožcem, každopádně nás tohle zvíře pořádně překvapilo. A to platí i o bystrých mozcích na finančníc..