Ministr vnitra Jan Hamáček včera veřejně vyzval, aby si lidé při nakupování či cestě do práce zakryli ústa a nos rouškou, šálou nebo šátkem a zamezili tak nákaze a rozšíření koronaviru. Roušky a respirátory jsou však v Česku nedostatkové zboží. Chybí lékařům a nemají je ani zaměstnanci obchodů s potravinami, které jako jedny z mála zůstaly v tuzemské karanténě otevřené. Pracovníci v řetězcích a samoobsluhách jsou přitom denně v kontaktu s lidmi.

Zdravotnictví tento týden přechází do režimu, který Česko nepamatuje. Přibývá nemocnic, které už u vstupu dělí pacienty na ty s příznaky koronaviru a ostatní. A ruší neakutní operace.

O víkendu musela v Česku zavřít řada obchodů, výrazně omezený je také provoz restaurací. Zastavení nebo omezení výroby však hrozí i dalším podnikům, včetně největších automobilek. Začíná se ukazovat, že dopad pandemie nového koronaviru na českou ekonomiku může být ničivý. Zástupci firem proto po státu žádají pomoc v objemu desítek miliard korun.

Přes masivní snahu centrálních bank podpořit světovou ekonomiku pokračoval pád akciových trhů. Hlavní index S & P 500 na burze v New Yorku se propadl o více než 12 procent. Už po čtvrt hodině se tu muselo obchodování zastavit, což se stalo již potřetí za několik dnů. Zmíněný pád je nejhorší od roku 1987. Hodnota pěti set největších amerických veřejně obchodovaných firem během jediného dne odepsala dva biliony dolarů.

Během pondělí jedna automobilka za druhou oznamovaly, že přerušují výrobu ve svých evropských závodech. Kvůli obavám ze šíření nemoci k tomu včera přistoupil i německý koncern Volkswagen. Dočasně pozastavil produkci ve španělských továrnách Seatu i na Slovensku. Pozornost skupiny VW se nyní obrací také na českou Škodu Auto. K zastavení linek vyzvaly vedení firmy škodovácké odbory.

Andrej Babiš rád zdůrazňuje, že v boji s koronavirem drží Česko v rámci Evropy primát. Bohužel, v jednom ohledu to až do neděle platilo stoprocentně. Teprve celé dva týdny od zjištění prvních nakažených a čtyři dny od vyhlášení nouzového stavu aktivovala Babišova vláda Ústřední krizový štáb.

Nestalo se to ani v nejhlubší ekonomické krizi let 2008-2009. Nebylo toho třeba po útoku na Světové obchodní centrum v září 2001. I konec intervencí proti koruně před třemi lety se bez takového kroku obešel. Stalo se tak až dnes.
Vedení České národní banky se sešlo na neplánované schůzi a absolvovalo mimořádné měnové jednání. A když už se radní viděli, pořádně ořízli úroky. Z 2,25 skočili dolů hned o půl procentního bodu. K tomu ČNB odvolala dříve ohlášené zpřísnění požadavků na kapitál bank.
Navíc také oznámila – a to bude akcionáře českých finančních domů hodně bolet – že se banky mají s okamžitou platností zdržet jakékoli výplaty dividend. Regulátor „očekává“, regulovaný, pokud nemá sebevražedné sklony, to bude muset, aspoň navenek, respektovat. Důvod toho všeho? Samozřejmě obava z toho, jak pandemie COVID-19 a opatření na její utlumení zasáhnou českou ekonomiku.

Vedení automobilky TPCA se v pondělí s odboráři dohodlo na růstu mezd na příští dva roky. Od začátku letošního roku vzrostou pracovníkům kolínské společnosti mzdy o 7,8 procenta, navýšení za předchozí měsíce jim firma proplatí zpětně. Od ledna příštího roku si pak zaměstnanci polepší o dalších 6,3 procenta. Informaci HN potvrdil předseda odborové organizace ASO Josef Stibůrek. Průměrná hrubá mzda zaměstnance, který je odměňován na základě tarifů, činila loni v TPCA zhruba 42 200 korun.
Detaily k dohodě firma zveřejní v úterý. Například odbory Kovo ale požadovaly, aby byl nárůst mezd doplacen zpětně od 1. ledna.
V letošním roce chce automobilka investovat více než 180 milionů eur (asi 4,5 miliardy korun) do nových technologií se zaměřením na rozšíření kapacity výroby. V plánu je je stavba tří nových hal určených pro skladování, logistiku a další výrobní operace. Firma kvůli tomu přijme až 1000 nových zaměstnanců.
Od 1. ledna 2021 převezme společný kolínský z..

7:30. Budí mě mimořádné hlášení městského rozhlasu, jehož „troubu“ mám v podstatě hned za oknem. Poslepu ze zvyku nahmatám telefon, na jehož displeji kromě sluníčka a 4 stupňů Celsia svítí rovněž noční zpráva od kamarádky: karanténu, kterou vláda…

Od naší zpravodajky z Bruselu – Státy EU zřejmě zakážou cizincům vstup na území Schengenu po dobu třiceti dnů. Záměr, který musí ještě schválit všechny členské státy, oznámili dnes v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Evropské země se tím snaží zamezit rozšíření koronavirové nákazy mezi populací uvnitř Schengenu.
Iniciativa přichází krátce poté, co Evropská komise navrhla sérii prvních opatření na pomoc nejpostiženějším zemím. Jde mimo jiné o uvolnění rozpočtových pravidel a pravidel o zákazu státní pomoci firmám, aby země mohly financovat své ekonomiky. Brusel zároveň rozhodl o dočasném zákazu na vývoz respirátorů a dalšího kritického zdravotnického materiálu mimo země EU a dohodl se s vládami Německa a Francie, že uvolní národní omezení na export respirátorů do těžce zkoušené Itálie.
Nejnovější aktivita ostře kontrastuje s váhavým přístupem vedení EU z počátku koronavirové epidemie. „Br..

Slavná francouzská kavárna Café de Flore, kam chodil například filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre nebo spisovatelka Simone de Beauvoir, nezavřela ani za druhé světové války. Minulou neděli ale už neotevřela – Francie kvůli nákaze novým typem koronaviru uzavřela všechny restaurace, bary nebo právě kavárny.
„Je smutné vidět jak jsou kavárny zavřené. Doufám, že to nebude na dlouho. Nestěžuji si, je to pro naše dobro,“ řekla pro agenturu Reuters Pařížanka Sophie Chardonnetová.
Francouzský premiér Édouard Philippe vedle toho nechal zavřít také knihovny, obchodní centra nebo sportovní haly. Od pondělí nefungují ani školy a univerzity.
Naopak otevřené jsou jen prodejny s potravinami a dalšími nezbytnostmi, čerpací stanice nebo lékárny. Podobná omezení jsou v moderní historii Francie bezprecedentní.
Ani tak ale nestačí. V pondělí v osm hodin večer vystoupí prezident Emmanuel Macron s projevem k národu. Očekává se, že podobně jako Itálie, Španělsko nebo i Česko ..

Oblíbenou mantrou při ukončení režimu oslabené koruny k dosažení inflačního cíle bylo, co bude ČNB s rezervami daleko přesahujícími 100 miliard eur dělat a jak se do hospodaření státu promítne ztráta ČNB.
Pravdivou a jednoduchou odpovědí bylo – ČNB nemusí dělat nic a ztráta ČNB se do hospodaření státu nepromítá.
Už tehdy jsem však měl to potěšení připomínat, že je podivné, že obavy z nadměrného objemu rezerv vyjadřují většinou právě ti, kteří nás všechny jinak upozorňují na to, o kolik rizikovější a nejistější je dnešní svět proti tomu před pár lety.
Epidemie koronaviru nám nepochybně rizika tohoto světa ozřejmuje. Současně by nám ovšem měla připomenout, že rezervy ČNB jsou rezervou právě pro takový případ náhlého k nám přivlečeného nepříznivého šoku a určitě není na škodu začít debatovat o jejich využití. Oslabení kurzu koruny nad úroveň 27 korun za euro totiž vytváří situaci, ve které by to přineslo z hlediska měnové i fiskální politiky hned několik výhod.

Bankovní rada České národní banky na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. ČNB o tom informovala v tiskové zprávě.
ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o 0,5 procentního bodu na 2,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada snížila o 0,5 procentního bodu na 0,75 procenta.
ŠÍŘENÍ KORONAVIRU ◼ Mapa šíření koronaviru: Podívejte se, jak se postupně infekce šířila z Číny do světa včetně Česka
◼ Shrnuto: Jaká opatření podnikla česká vláda dosud proti koronaviru
◼ Kvůli šíření koronaviru hrozí prudký propad ekonomiky. EU řeší, jak krizi čelit
Více o tématu koronaviru čtěte zde Akcie prud..

Bankovní rada České národní banky v pondělí na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Bankovní rada je zároveň připravena úrokové sazby dále snížit, pokud si to vyžádá ekonomický vývoj.
Zároveň ČNB také potvrdila připravenost reagovat na případné nadměrné výkyvy kurzu koruny svými nástroji. ČNB má k dispozici devizové rezervy 3,4 bilionu korun. Koruna přitom v posledních dnech oslabuje až nad hranici 27 korun za euro.
„Domníváme se tak, že ČNB by vstoupila na trh a podpořila korunu intervencemi v případě, kdy by koruna oslabila k hranici 27,5 až 28 Kč za euro. ČNB má v tuto chvíli velké množství devizových rezerv (kolem 60 procent HDP) a má tak dostatek munice, aby mohla skokovému oslabení koruny delší období bránit,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Centrální banka také očekává, že s..

Epidemie koronaviru s sebou kromě všech ostatních strastí přinesla i velkou právní nejistotu pro podnikatele, firmy i jejich zaměstnance. V součinnosti s několika právními kancelářemi pro vás proto týdeník Ekonom zprovozňuje on-line právní poradnu, která vám pomůže orientovat se v tom, co můžete, musíte a nesmíte v současné situaci dělat. V průběhu několika příštích dnů zde můžete klást otázky, na něž vám budou průběžně odpovídat právníci renomovaných právních kanceláří.
Na co máte nárok, když musíte být se školáky doma? Jak stát uleví podnikatelům a mají nárok na odškodné za nouzový stav? Co mají dělat firmy, pokud se někdo z jejich zaměstnanců nakazí koronavirem? Ptejte se on-line.