Situaci strašení mrazáky na ulici nezlepší

Druhý říjnový víkend se vyznačoval nebývalou mírou vyhrožování politiků obyvatelstvu. Viditelně je k tomu přiměla rostoucí čísla počtu nakažených a výhrůžkami chtěli přinutit obyvatele, aby brali situaci vážně. Protože jinak začnou umírat lidé v masovém měřítku. Přesněji, jak se „chlapsky“ vyjádřil pro Novinky.cz vicepremiér, ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD), který se zase chvíli i s červeným svetrem ocitl stranou, „pokud to neuděláme, budou v ulicích mrazáky na mrtvoly“.
Jsou to ale stejní politici, kteří si neuvědomují, že je tady velká skupina obyvatel, která realitu pandemie vnímá i prožívá každý den, každou vteřinu svého bytí. Podle makroekonomů ztrácí ekonomika s lockdownem 4,5 miliardy korun denně. Lidé, kteří pracují v postižených sektorech a kteří byli rádi, že přežili jaro, vědí, že zavřený podzim už ekonomicky nepřežijí. Ti, kteří jsou sami a není jich málo, se zase obávají, že nařízený home office a zákaz volnočas..

Petr Kellner si koupil novou televizi. A co v ní budou dávat?

Finanční skupina PPF v úterý převezme televizi Nova a stanice v dalších čtyřech státech. Uzavře se tím mediální obchod roku a na tuzemském trhu už nezůstane skoro žádné médium ve vlastnictví zahraničních investorů. Společnost Petra Kellnera chce výrobu obsahu propojit se svým telekomunikačním byznysem, protože jak říkají její vysocí představitelé, mít dráty bez programu není dnes tak lukrativní. Zatímco nabídnout zákazníkům připojení nebo službu v kombinaci s exkluzivními přenosy a původní dramatickou tvorbou, to už je obchodně mnohem zajímavější.

Z Pirátů a Starostů vyrůstá Babišovi těžký soupeř. Spojenou opozici čeká rozdělování a vymezování

Byla to jen zdánlivě nenápadná zmínka. „Samozřejmě jsme oslovili i kolegy od Pirátů a Starostů, ale oni se rozhodli, že tady nechtějí být,“ pravila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová při společné tiskové konferenci své strany, ODS a lidovců po druhém kole senátních voleb. Neoznamovali ještě, že vytvoří trojkoalici pro sněmovní volby za rok, jen apelovali na své příznivce, aby poslechli vládu a brali koronavirus vážně. Nicméně formulace „…se rozhodli, že tady nechtějí být…“ toho řekla dost: třeba že sjednocená opozice má své hranice a na těch že budou vznikat příkopy.
Jak rychle se začnou kopat a jak hluboké můžou být, se ukáže velmi rychle – třeba při hlasování o tom, kdo má být příštím předsedou Senátu. Zda i nadále Miloš Vystrčil z ODS, nebo někdo od Starostů, kteří mají po sobotě nejsilnější klub. Ještě před pár dny lídr STAN Vít Rakušan říkal, že Vystrčil získal hodně plusových bodů svou cestou na Tchaj-wan a že on by byl pro, aby ve funkci pokračoval, i kdyby Starostov..

Půjdu si zažádat o důchod, říká po debaklu ČSSD Milan Štěch. Po 24 letech končí v Senátu

Senátní volby skončily drtivou porážkou koaličních ANO a ČSSD. Nejsilnější vládní hnutí získalo jediného senátora, ČSSD, která obhajovala deset mandátů, pak ani jednoho. Sociální demokracii, která byla léta v Senátu nejsilnější, teď v horní komoře Parlamentu zůstali tři zástupci, což nestačí ani k sestavení senátorského klubu. A mezi poraženými je i nejdéle sloužící senátor vůbec, Milan Štěch, poslední politik, který byl v Senátu od jeho vzniku v roce 1996. Tentokrát však ve volebním obvodu Pelhřimov prohrál s kandidátem Svobodných Jaroslavem Chalupským. V rozhovoru pro HN bezprostředně po sečtení hlasů druhého kola voleb říká, že skončí v čele předsednictva ČSSD. Zastává se předsedy sociálních demokratů Jana Hamáčka. A dává najevo, že sněmovní volby v příštím roce ho nelákají, do Senátu se ale ještě možná časem pokusí vrátit.

Souboj o Senát vrcholí. Hampl vyčítá Němcové dědictví Václava Klause, ta žádá o férovost

Mohlo by to vypadat jako formalita. V prvním kole senátních voleb v Praze 1 posbírala společná kandidátka ODS, starostů a TOP 09 Miroslava Němcová skoro 49 procent hlasů. Druhý Václav Hampl, za kterým stojí KDU-ČSL, Praha sobě, Zelení a klub Senátor 21, získal jen kolem 20 procent. Jenže na náskok z prvního kola se nehraje.
V pátek šli lidé ve 26 obvodech po celém Česku volit znovu a každý začíná na nule. Ve druhém kole, které se potýká s nízkou účastí − od roku 2012 nepřekročila 20 procent − se kandidáti snaží voliče ještě vybudit. Jako právě Hampl.

Digitální nomádi aneb proč bydlet ve městě, když je vše on-line

V roce 1989 padla nejen železná opona a Východ se propojil se Západem, ale propojil se zcela novým a nečekaným způsobem i celý svět − ten rok se zrodil World Wide Web. Kdo by tehdy tušil, do jakých rozměrů se tento svět rozvine, kdo by tušil, že tato pavučina za třicet let přeroste z vědeckých a vojenských laboratoří do kapes všech teenagerů. Kdo by před třiceti lety uvěřil, že internet se stane naším druhým domovem i útočištěm před celoplanetárním virovým onemocněním?

Případ Cichanouská: slovenská lekce české politice

Když jsem pozoroval cvrkot kolem vůdkyně běloruské opozice Svjatlany Cichanouské na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě, napadlo mě s ohledem na ty, kteří se na manželku vězněného opozičníka dívají poněkud s opovržením: nepodceňujte učitelky zahnané do úzkých. S dvěma malými dětmi na krku a manželem ve vězení by osmatřicetiletá černovláska měla všechny důvody zůstat po nuceném odchodu z vlasti stranou veřejného života. Ona se ale rozhodla stát tváří běloruského odporu proti diktátorovi se všemi následky, které to může přinést. Tak například ve stejný den, kdy na ni běloruská vláda vydala zatykač, dostala výjimečně udělovanou Cenu svobody think-tanku Globsec.

Čech pomáhal rozjet „Heureku“ v Asii

Podnikatel David Chmelař se hrdě hlásí k tomu, že je ve společnosti iPrice dvojkou. Do firmy vstoupil před pěti lety, zhruba půl roku poté, co ji německý IT specialista Heinrich Wendel založil. Ten k sobě tehdy hledal partnera, který rozumí byznysu a pomohl by mu dál rozvíjet slevový portál pro nabídky e-shopů a začínající cenový srovnávač. V té době ještě člena managementu bankovní skupiny Wüstenrot Chmelaře nabídka natolik oslovila, že neváhal a spolu s přítelkyní se za prací v iPrice přestěhoval z Prahy do Kuala Lumpuru v Malajsii.

Rudá Čína se barví nazeleno. Lze jí ale věřit?

Letošní Valné shromáždění OSN se zdálo ještě méně přitažlivé než obvykle, protože se odehrávalo v prázdném sále newyorského sídla Spojených národů. Své rituální projevy nepronášeli hlavy států a premiéři s ohledem na protiepidemiologická opatření na místě, ale prostřednictvím videopřenosu. Jedním z mála, kdo dokázal překvapit, byl generální tajemník komunistické strany a prezident Číny Si Ťin-pching. Nejdůležitější část své řeči věnoval snižování emisí skleníkových plynů a měl k tomu velmi dobrý důvod.
Přestože oficiální propaganda nikdy nepřipustila pochybnosti o oficiálních úspěších, velké hlavy v Pekingu nemohly přehlédnout, že kam se Čína podívá, tam se svou rostoucí asertivitou v zahraničí naráží. Jsou zhruba dva způsoby, jak se s takovým nepohodlím vyrovnat. Buď ještě zvýšit tlak a zkusit přemoci odpor, anebo najít a otevřít vlastní nečekané téma. Právě takový překvapivý krok udělal Si Ťin-pching. Čína, která produkuje největší objem emisí skleníkových plyn..

Rosatom staví nejvíce reaktorů, politici se ho ale bojí

Ruskou státní společnost Rosatom nečeká v následujících dvou letech jednoduchý úkol. Pokud chce vyhrát soutěž společnosti ČEZ na nový jaderný reaktor v Dukovanech za dvě stě miliard, musí přesvědčit politiky i českou veřejnost, že je „pouze“ byznysově zaměřenou firmou, a ne skrytým nástrojem ruské zahraniční politiky. Zatím to Rosatomu vychází jen zčásti.

Za účast v koalicích nabízí ANO hejtmanské posty

Přestože hnutí ANO premiéra Andreje Babiše vyšlo z víkendových voleb ve většině krajů na prvním místě, v řadě z nich mu hrozí místo v opozici. Zástupci hnutí se snaží situaci zvrátit a stranám s nižším volebním ziskem nabízejí hejtmanské řetězy. Na oplátku chtějí být součástí koaliční vlády nad krajem.

„Konečná, Skála, nebo dál Filip?“ ptají se v KSČM po volbách

Po patnácti letech čeká české komunisty změna. Europoslankyně Kateřina Konečná nebo dlouholetý oponent stranického předsedy Vojtěcha Filipa Josef Skála jsou podle dotazování HN nejvážnějšími kandidáty do čela KSČM. Debaty rozvířil volební propadák z uplynulého víkendu. Komunisté přešli pětiprocentní hranici jen ve čtyřech krajích. Místo 86 krajských zastupitelů mají jen 13. Navíc žádný z kandidátů nepostoupil do druhého kola senátních voleb. Přestože Filip před volbami HN řekl, že s výsledkem nehodlá spojovat osobní odpovědnost, teď přiznává, že strana musí změnit strategii.

Výsledky senátních voleb

Jediným, kdo byl zvolen do Senátu už v prvním kole, je Zbyněk Linhart. Bývalý starosta Krásné Lípy se o post senátora ucházel na Děčínsku s podporou hnutí STAN a Starostů pro Liberecký kraj. Získal 52,77 procenta hlasů. Stal se tak historicky třináctým senátorem, kterému se podařilo zvítězit už v prvním kole. Linhart je senátorem už šest let, v roce 2014 kandidoval jako nestraník za Starosty a nezávislé.