Britská firma AstraZeneca obnovuje klinické testy své vakcíny proti koronaviru, kterou vyvíjí společně s vědci z Oxfordské univerzity. Informuje o tom agentura Reuters. Společnost získala potvrzení od lékové agentury MHRA, že je pokračování v testech bezpečné.
Zástupci Oxfordské univerzity uvedli, že při rozsáhlých testech, jako je tento, se „dá očekávat, že některým účastníkům se udělá zle a každý takový případ musí být pečlivě vyhodnocen“. Během testů dostalo vakcínu 18 tisíc lidí.
AstraZeneca ve středu oznámila, že testy pozastavila, protože u jednoho z jejich účastníků se projevily blíže nespecifikované nevysvětlitelné zdravotní problémy. Mluvčí firmy v sobotu podle agentury AP uvedl, že u jedné z účastnic studie se objevily projevy závažných neurologických problémů.
Mluvčí společnosti Michele Meixellová upřesnila, že firma rozhodnutí učinila dobrovolně, podle standardního postupu. Klinická studie koronavirové vakcíny vyvíjené AstraZenecou a Oxfordskou univ..

Držet ministerstvu financí palce a fandit mu, aby svou politiku prosadilo, není v posledním roce zrovna lehké. „Strážce kasy“ napálil deficit tak, že dluhovou sekyru dokonce ani v – pro ekonomiku tak tragickém – koronavirovém roce nedokáže zatnout tak hluboko, jak si s poslanci vládních stran s komunisty dojednal. Půlbilionová meta zůstane přes všechnu snahu (tu vládě Andreje Babiše neupře ani přísný kritik) utratit, co se dá, pravděpodobně nedosažena. O to větší dluhy připravuje na další roky. Pod záminkou zrušení superhrubé mzdy totiž chystá největší daňovou reformu za posledních skoro 15 let – takovou, po které zbude v rozpočtech (státním i obecních) díra, že by se do ní se svými výdaji vešlo celé ministerstvo obrany (viz strana 32).
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přitom naprosto bezelstně přiznává, že netuší, čím výpadek příjmů nahradí. Něco takového si v Česku zatím netroufli ani největší rozpočtoví hazardéři. A že jich už u moci pár bylo.

Bahrajn se připojil ke Spojeným arabským emirátům v dohodě o normalizaci vztahů s Izraelem. V prohlášení zveřejněném na Twitteru o tom v pátek informoval americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům napsala, že Trump informaci zveřejnil po telefonátu s bahrajnským králem Hamadem bin Ísou Chalífem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Zároveň uvedla, že toto rozhodnutí má přispět ke zmírnění napětí na Blízkém východě. Spojené arabské emiráty a Izrael ohlásily navázání diplomatických vztahů v srpnu. Slavnostní podepsání dohody by se mělo uskutečnit příští týden ve Washingtonu. O tom, že se k dohodě připojí také na ropu bohatý Bahrajn, se spekulovalo.
Oznámení kromě dalších uvítala také česká diplomacie. Palestinci krok označili za bodnutí do zad. Agentura Reuters napsala, že rozhodnutí, k němuž patrně přispěly sdílené obavy z Íránu, může izolaci Palestinců prohloubit.
Another HISTORIC breakthrough today! Our two GREAT friends Israel and the Kingdom..

Související 26. 6. Příchod 5G sítí provázejí obavy a lži. Operátoři do jejich potírání investovat nechtějí, spoléhají na stát 26. 6. Způsobují rakovinu. Přenášejí koronavirus. Poškozují DNA. Dezinformací o chystaných sítích páté generace (5G) na českém internetu přibývá….

Dvůr domu na Storoževské ulici v Minsku je plný lidí, policistů v civilu i evropských diplomatů. Všichni jsou tu kvůli dvaasedmdesátileté spisovatelce Světlaně Alexijevičové. Ta je nejen jedinou běloruskou laureátkou Nobelovy ceny za literaturu, ale především poslední členkou Koordinační rady opozice, která po tlaku režimních úřadů zůstává ve své zemi na svobodě. Poté co ve středu volala o pomoc, zahájili diplomaté na místě nepřetržité hlídkování.

Kdo letos vyrazí lyžovat do Ischglu v rakouských Alpách, musí si na lanovce zakrýt ústa a nos a během jízdy otevřít okénka. Středisko, které se na jaře stalo jedním z center koronavirové nákazy v Evropě, už oznámilo jasná pravidla pro nadcházející sezonu. Lidé, kteří zvolí pro zimní dovolenou české hory, ale jasno nemají. Hoteliéři a provozovatelé skiareálů čekají na pravidla od státu.

Na rozdíl od jiných velkých aerolinek v Evropě, Smartwings, většinově v českých rukách, stále nezískaly žádnou formu státní pomoci. Skupina už na konci června oznámila hromadné propouštění až 600 pilotů, stewardů a pozemních pracovníků. Jenže situace se ještě zhoršila. Podle informací HN minulý týden nabídlo vedení firmy části ještě nepropuštěných zaměstnanců, že by jim na zimní období dočasně zprostředkovalo jinou práci.

Před zemským soudem v dolnosaském Braunschweigu stane bývalý generální ředitel a předseda představenstva Volkswagenu Martin Winterkorn. Ve svých 73 letech je obviněn z podvodu, jehož se měl dopustit v souvislosti se zmanipulovaným měřením emisí oxidů dusíku z naftových motorů. Aféra je mediálně známá především jako Dieselgate. Zatím není jisté, kdy soudní přelíčení začne. Winterkornovi v krajním případě podle listu hrozí až deset let vězení.

Snížení daní a zrušení superhrubé mzdy má podle vládních prohlášení pomoci hlavně lidem s nejnižšími příjmy. Čísla ale ukazují opak. Nejvíce si v takovém případě polepší lidé s nejvyššími platy. Upozorňuje na to studie společnosti CERGE. Záměr zrušit superhrubou mzdu kritizují také guvernér České národní banky Jiří Rusnok nebo prezident Miloš Zeman.

Na tuzemském investičním trhu se schyluje k otřesu, jaký tu nebyl od krachů bank v 90. letech minulého století. Česko­-slovenská finanční skupina Arca Investments nemá peníze na splacení svých dluhů ve výši miliard korun a v ohrožení jsou investice stovek zámožných podnikatelů. Do záchrany se nyní vložily J&T Banka a skupina Natland, které chtějí převzít část majetku Arky a zachránit investorům alespoň něco z jejich peněz.